Bamadaba bamanankan daɲɛgafe / dictionnaire du Corpus bambara de référence
A-Z ɲíni Fr (i) *
ɛ ɔ ɲ ŋ ɲíni!

O - o

→̌→ 294 wó.

prt empathie (particule d'empathie). cɛ̀ ó ! hé (l'homme) !


Áà, kómi wáati ka gɛ̀lɛn í mà sísàn nɔ́ ó… – Ò kɔ̀ni yé cɛ̀n` yé !
Eh bien, comme ce temps est difficile pour toi… — Ça, c’est vrai !’ [Lala Ture].
38.3. Particules monovalentes

Ée, ní ń tùn ye wáa tán dɔ́rɔn sɔ̀rɔ tèn ó, ń tùn nà ń dɛ̀mɛdɛmɛ n’ò yé tèn kɛ̀.
Eh bien, si j’avais obtenu cinquante mille francs seulement, je me serais débrouillée avec ça certainement’ [Lala Ture].
38.3. Particules monovalentes

N’ò dòn, à na dɔ́n, n’ò yɛ̀rɛ̂ dún tɛ́ ó, à na dɔ́n ó !
Si c’est elle, cela sera connu, si ce n’est même pas elle, cela sera connu quand même !’ [Lala Ture].
38.3. Particules monovalentes

→̌→ 8789

prn ce (celui, celui-là). mín í ní mín mána bɛ̀n, nà ni ò yé celui que tu rencontreras, amène-le


[À fà` tùn ye nsárakisɛ sàba mîn dí à mà], à y’ò bɔ́ k’ò fìli.
Il a jeté les trois pépins de pastèque que son père lui avait donnés’ [Kibaru 99 06koyita-bugobali_ni].
35.2.3. Structure du GN relativisé dans la proposition matrice

[Ní kánjabana` bɛ́ dùgu` mîn ná], ò dùgumɔgɔw man kán kà bɔ́.
Les habitants du village où il y a la méningite ne doivent pas sortir’ [Baabu ni baabu, Ch. 22].
35.2.3. Structure du GN relativisé dans la proposition matrice

Gɛ̀lɛya` mínnù bɛ́ bɛ̀sɛyawalew lá jàmana kuraw kɔ́nɔ, ò bɛ tàli kɛ́ kùnfinya` ni fàantanya` dè lá.
Les difficultés liées à l’hygiène dans les pays émergents ont leur source dans l’ignorance et la pauvreté’ [Kibaru 141 03jantoyerela_koroko].
35.2.4. GN relativisé au pluriel

→̌→ 2298

dtm ce nìn (cette ... là, cet ... là, celle ... là - démonstratif, déterminatif d'un nom, se place devant lui). ò cógo man ɲì ! cette manière de faire n'est pas bonne ! ò tùma ná ò yɔ́rɔ lá... à ce moment là, alors …, dans ce cas …

→̌→ 1709 ôo; wô.

conj DISTR (tout, tous, chaque, n'importe lequel (entre deux mots identiques)). dɔ́gɔkun ô dɔ́gɔkun chaque semainemàa ô màa n'importe qui, qui que ce soití yé ô yé, í cɛ́ sìrilen chaque fois qu'on te voit, tu portes une ceinture (sur ton "boubou")à bɛ́ nà ô, à tɛ́ nà ô, nê má ò dɔ́n vient-il ? ne vient-il pas ? Je n'en sais rien


Jirikuru` mana mɛɛn ji` la cogo ô cogo, à tɛ kɛ bàma ye.
walima: jirikuru mɛn ô mɛn ji rɔ, à tɛ kɛ bàma ye.
le tronc d’arbre a beau rester longtemps dans l’eau, il ne devient pas crocodile

Cɛ̀ ô cɛ̀, ní í sì` sé-ra hákɛ` dɔ́ mà, fó í ka mùso` fúru.
Chaque homme, quand il atteint un certain âge, doit épouser une femme’ [Bird & Hutchison].

Júma ô júma, à b'ù táa-tɔ yé.
Chaque vendredi il les voit en train de partir’ [kibaru097_06koyita-bugobali_ni].

Án ka jàmana` dùgu ô dùgu ní à tá dùgu-tigi`.
Chaque village de notre pays a son chef de village.

Dúmuni fɛn ô fɛ́n, sáni í ka à dí dényɛrɛnin` mà, í k’à lá-jɛ kósɛ̀bɛ.
Chaque nourriture, avant d’être donnée à un bébé, doit être examinée sérieusement.

Kó ô kó bɛ kɛ́ án lámini` ná yàn, án bɛ bɔ́ ò bɛ́ɛ kàlamà.
Quoi qu’il se passe dans nos alentours ici, nous sommes au courant de tout’ [Fasokan 2009 12_hakilina_falen].

Mɔ̀gɔ kɔ̀rɔ ô kɔ̀rɔ, dón` dɔ́, í bɛ fìli.
Si vieux qu’on soit, un jour, on se trompe’ [Sagesse bambara].

À mɛ́ɛn ô mɛ́ɛn, Ála` bɛ lìmaniya-baga`-w sɔ́n bàraji-ba` lá.
Quelque longue que soit l’attente, Dieu offrira une grande récompense aux croyants’ [Kuranɛ, Surate 4].
30.3. Constructions distributives

Obama→̌→ 6→n.prop/n : 0 →n.prop : 6→n : 0

n prop NOM ETRGObama (Barack Obama, président des États-Unis 2009-2017).

obɛrizini

n aubergine jàgaro laadalatomatiw, obɛriziniw, daa, jaba ninnu kelen-kelen jɔda bɛ naw dilali la (BEDE, 2016) ETRG.FRA.

obi

n obus gɛ̀lɛden Gɛlɛkisɛ min bɛ wele «Obi», u y'o de kɛ, ka Minusima dagayɔrɔ in bon. U fɔlɔla ka mɔbili dɔ fa mugu jugu la k'o pɛrɛn dagayɔrɔ in donda la ka tiɲɛni kɛ, ka sɔrɔ ka «Obiw» kɛ ka bonni kɛ.(Kibaru n°529, 2016) ETRG.FRA.

Obiyangi→̌→ 2→n.prop/n : 0 →n.prop : 2→n : 0

n prop NOM ETRGNguema Ngema (Teodoro Obiang Nguema Mbasogo, président de la Guinée Équatoriale, 1979-).

Odewudi→̌→ 0→n.prop/n : 0 →n.prop : 0→n : 0

n prop Audéoud RenéAudéoud René (Marie Michel Alix René Audéoud, officier, explorateur français, gouverneur su Soudan français 1897).

odezawɛli

n eau de javeleau de javel orijawɛli ozawɛli ani jisaniyalan dò (odezawèli), walasa ka ji nògò bò a la. (Ɲɛ kɛnɛya, Opération Yeelen, années 1980) Ji bɛ furakɛ ni « ozawɛli » de ye. (Jɛkabaara 115, 1995) ETRG.FRA.

ODIPAC→̌→ 34→n.prop/n : 0 →n.prop : 27→n : 7

n prop ABRABR, Office Développement Intégré production Arachidière et céréalière


Jɛkabaara n°1, 1986

Odraogo→̌→ 0→n.prop/n : 0 →n.prop : 0→n : 0

n prop NOM CL

óf ófu

intj ouf púwɛ (admiration — tristesse ...)

ofisi→̌→ 12

n office bìlakun.

Ofisidinizɛri→̌→ 115→n.prop/n : 0 →n.prop : 115→n : 0

n prop Office du NigerOffice du Niger


Billets d'Afrique n°128, juin 2017

Ofisiri ofisiri

n prop Office RizOffice Riz ofisiri Moti ofisiri jigi bɛ malo tɔni 111.728 sɔrɔli kan. (Kibaru 479, 2011) ETRG.FRA.

ofisiri

n prop Office RizOffice Riz Ofisiri Moti ofisiri jigi bɛ malo tɔni 111.728 sɔrɔli kan. (Kibaru 479, 2011) ETRG.FRA.

ófu→̌→ 12 óf

intj ouf púwɛ (admiration — tristesse ...)

Ogosagu→̌→ 1→n.prop/n : 0 →n.prop : 1→n : 0

n prop TOPOgossagou, Ogossougou (village peul, près de Mopti).

Oguwe→̌→ 3→n.prop/n : 0 →n.prop : 3→n : 0

n prop TOPOgooué, Ogowe (un fleuve au Gabon).

Ohasiwɛni OHVNOhasiweyɛni

n prop ABRABR, Office de developpement de la Haute Vallee du Niger

Ohasiweyɛni OHVNOhasiwɛni

n prop ABRABR, Office de developpement de la Haute Vallee du Niger

OHVN→̌→ 5→n.prop/n : 0 →n.prop : 5→n : 0 Ohasiwɛni; Ohasiweyɛni

n prop ABRABR, Office de developpement de la Haute Vallee du Niger

okisizɛni

n ɔsishɛni oxygène nígazi, ɔkisizɛni Gazi min don, n'a ye ninakilifiɲɛ (okisizɛni) sama, u bɛ yɛlɛma ka kɛ ji ye. (Kibaru 487, 2012) òsishèni bè an joli saniya. (Nyètaa n°2, 1977) ETRG.FRA.

Olandi→̌→ 3→n.prop/n : 0 →n.prop : 3→n : 0 Holandi

n prop TOPPays-Bas (pays).

Olɛnpi→̌→ 1→n.prop/n : 0 →n.prop : 1→n : 0

n prop TOPOlympie (centre religieux de la Grèce).

olɛnpiki→̌→ 8

n olympique

òlû→̌→ 2733( ce *pluriel ancien )

pers ce PL2ce PL2 (pronom démonstratif pluriel (sert de pronom de rappel au relatif : minnu) : ceux-là — celles-là, eux, elles, leur). à yé kúma mínnu lámɛ, à yé òlu bɛ́ɛ màra à kɔ́nɔ elle a gardé en mémoire toutes les paroles qu'elle a entendues


nê, ê, àlê, ánw /ã́ṹ ~ ã́ũ̀/, áw /áú ~ áù/, òlû
Pronoms personnels emphatiques (4-27)

Sɔ̀rɔdasi` mínw sùnɔgɔra, òlû ma kúlekan` mɛ́n.
Les militaires qui se sont endormis n’ont pas entendu le cri.
35.2.4. GN relativisé au pluriel

Ù y’à sɔ̀rɔ, mínnù ye nàfolo` tà, màga tɛ sé kà kɛ́ ù lá.
Ils se sont rendu compte qu’on ne peut pas toucher à ceux qui se sont accaparé de l’argent’ [Baabu ni baabu, ch. 30].
35.2.4. GN relativisé au pluriel

Ní dònso ɲúman` dòn, à ye sògocɛ` ni sògomuso` mínnù yé ɲɔ́gɔn ná, à ti múgu cì ù lá dɛ́!
Si c’est un bon chasseur, et qu’il voit un mâle et une femelle ensemble, il ne tire pas sur eux !’ [Kɔntɔrɔn ni Saane].
35.2.4. GN relativisé au pluriel

Án ka fòli bɛ́rɛbɛrɛ` fána bɛ ɲɛ́sin gàdonmúso`-w mà, òlû mínnù bɛ tìle` kúuru` tíla gàkɔnɔna` ni fòrosira` cɛ́.
Notre grand merci va aux femmes cuisinières, elles qui partagent leur journée entière entre la cuisine et le chemin des champs’ [Jɛkabaara 273 02konate-saminye].
35.3. La proposition relative à droite

Ómarù ÚmarùMoru

n prop NOM MOumar (nom masculin).

omeparazɔli

n oméprazole Aw bɛ se ka omoparazɔli fana ta (pilosɛki, gafe ɲɛ Omeparazɔli, Oméprazole) walima Ranitidini, Ranitidine) walasa ka dɔ bɔ kumu na furu la. (Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

Omɛsi→̌→ 5→n.prop/n : 0 →n.prop : 1→n : 4

n prop ABRABR, OMS, Organisation Mondiale de Santé

omo→̌→ 0

n Omo (nom commercial d'une lessive en poudre).

ONI ONU

n prop ABRABR, Organisation des Nations Unies

Onisida→̌→ 0→n.prop/n : 0 →n.prop : 0→n : 0

n prop ABRABR, ONUSIDA

onorɛri

n honoraire Kɔnsila zeneraliw ye 10 ye, kɔnsila ye 1 ye, baarakɛɲɔgɔnya biro 1, jago nasira la jɛkulu 1, kɔnsila «onorɛri» ye 60 ni kɔ ye. (Kibaru 480, 2012.) ETRG.FRA.

ONU→̌→ 47→n.prop/n : 0 →n.prop : 27→n : 20 ONI

n prop ABRABR, Organisation des Nations Unies

óò→̌→ 0

intj ah bon!ah bon! (exclamation d'étonnement).

ôo ôo; wô.

conj DISTR (tout, tous, chaque, n'importe lequel (entre deux mots identiques)). dɔ́gɔkun ô dɔ́gɔkun chaque semainemàa ô màa n'importe qui, qui que ce soití yé ô yé, í cɛ́ sìrilen chaque fois qu'on te voit, tu portes une ceinture (sur ton "boubou")à bɛ́ nà ô, à tɛ́ nà ô, nê má ò dɔ́n vient-il ? ne vient-il pas ? Je n'en sais rien

óperasiyɔn óperasɔn

n óperason; óperasɔn; wóperasɔn; ɔ́pɛrashɔn opération jàtesigi k'u to cikè yiriwali baaradaw ka hukumu kònò, i n'a fò operasonw. (Kibaru n°52, 1976) - woperasòn bè nyèjalan dimi kògòlen kènèya, k'a ban pewu. Une opération guérit le Trichiasis de façon définitive.(Ɲɛ kɛnɛya, Opération Yeelen, années 1980)mali baarada minw nyèsinnen bè suman sènè ni baganlamò ma n'u bè wele « òpèrashòn », olu bèe lajèlen y'u bolo don balikukalan kòrò, k'a kè u kun doni ye. (Nyètaa n°2, 1977) ETRG.FRA.

óperason óperasɔn

n óperasɔn; óperasiyɔn; wóperasɔn; ɔ́pɛrashɔn opération jàtesigi k'u to cikè yiriwali baaradaw ka hukumu kònò, i n'a fò operasonw. (Kibaru n°52, 1976) - woperasòn bè nyèjalan dimi kògòlen kènèya, k'a ban pewu. Une opération guérit le Trichiasis de façon définitive.(Ɲɛ kɛnɛya, Opération Yeelen, années 1980)mali baarada minw nyèsinnen bè suman sènè ni baganlamò ma n'u bè wele « òpèrashòn », olu bèe lajèlen y'u bolo don balikukalan kòrò, k'a kè u kun doni ye. (Nyètaa n°2, 1977) ETRG.FRA.

óperasɔn→̌→ 22

n opération jàtesigi (entreprise commerciale, industrielle ou agricole de grande envergure).

ópere→̌→ 30→n : 0

v opérer

1 • vt opérer bànabaatɔ dɔ́ fúrakɛra tèn, kà dɔ́ óperela certains malades ont été soignés, mais d'autres ont été opérés (kb 2/06 p.3)

2 • vi subir une opération

opiyase

n opiacé Kodeyini ye dimimadafura ye min ni opiyasew ye kulu kelen ye. A bɛ kɛ ka dimigɛlɛnw furakɛ. (Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

opiyɔmu

n opium (Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

oranzimɔnɛ→̌→ 1

n Orange MoneyOrange Money

Orewomisini

n Auréomycine - nyèdimi tulunin min bè banakisè faga, i n'a fò: « pomadi orewomisini » (1%).(Ɲɛ kɛnɛya, Opération Yeelen, années 1980) ETRG.FRA.

oreyomisini

n prop AuréomycineAuréomycine, chlortétracycline Tuma dɔw la, joli bɛ bɔ daku fila la, o la, aw bɛ joliw furakɛ ni alikɔli iyode (alcool iodé) ye walima aw bɛ banakisɛfagatulu mu u la i n’a fɔ oreyomisini (auréomycine) siɲɛ 2 walima siɲɛ 3 tile kɔnɔ. (Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

oreyɔn

n oreillons kènkenkɔ̀gɔyɔ Tuma dɔw la u sababu ye bana wɛrɛw kɔlɔlɔ ye i n’a fɔ: oreyɔn (oreillons), ɲɔni, ketekete, tulodimi. (Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

orijawɛli

n eau de javeleau de javel odezawɛli u la da duman, minw sòrò ka di, o ye ninw ye: orijawèli: n'o toni kelen kèra litiri kelen ji la, ka lèrè tilancè kè, a bè o ji nògòlen saniya, k'a fèn juguw faga.(Ji ni keneya) ETRG.FRA.

orizini

n origineorigine, d'origine báju, búruju, bɔ́kolo, dá, jùjɔn, jù, lásiri, sábabu, sínti, sún, tàyɔrɔ dorizini Suguya ɲuman fɔlɔ, n'o ye « dorizini » ye, o bɛ sɔrɔ mɔbilifeeresobaw fɛ,... (Kibaru 507, 2014) ETRG.FRA.

orobinɛ

n robinet òrobinɛ worobinɛ an bɛ fɔlɔ ka worobinɛ bisita datugu ponpekala minɛ yɔrɔ la, ka ponpekala lamaga sinyɛ 5 walima 10 nyɔgɔn, ka sɔrɔ, ka worobinɛ dayɛlɛ. (Kibaru nimɔrɔ 17) ETRG.FRA.

òrobinɛ→̌→ 11 wòrobinɛ; ɔ̀rɔbinɛ.

n robinet orobinɛ.

orobisita→̌→ 2

n robusta (sorte de café).

Orodesi Rodezi

n prop TOPRhodésie (pays).

orokɛti

n roquette Marifa PM 5.943, karabini 3.736, mɛtɛrɛsi 990, pisitolɛ 473, orokɛti 225, maramafɛn girin 490, misili 6, gerenadi n'o ye pɛrɛnbaranin ye, o 3.177, obi n'o ye mugu jugu ye, o 201, olu de lakodɔnna k'o bɛ mɔgɔ murutilenw bolo.(Kibaru 564, 2019) ETRG.FRA.

Òrokíyà WòrokiàMarokiya; Wòrokiyà

n prop NOM F (nom féminin).

oroman

n roman Wele jaabira mɔgɔ dɔw y'u kanbɔ poyi ni Oroman sira kan. (Kibaru n°529, 2016) ETRG.FRA.

Oromeneyi→̌→ 1→n.prop/n : 0 →n.prop : 1→n : 0

n prop NOM ETRGRomney (Mitt Romney, gouverneur du Massachusetts, 2003-2007).

Orosiwɛliti→̌→ 1→n.prop/n : 0 →n.prop : 1→n : 0

n prop NOM ETRGRoosevelt (Franklin Roosevelt, président des États-Unis, 1933-1945).

orozi

n rose Aw bɛ se ka ɲɛdimifura kamomili (camomille) jima walima orozi (rose) kɛ ɲɛ kan walima bulaw (kɔnpɛrɛsiw, finimugu) sulen ji suma na walasa ka a dimi ni a ŋɛɲɛ nɔgɔya. (Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

Oseyani→̌→ 1→n.prop/n : 0 →n.prop : 1→n : 0

n prop TOPOcéanie (région de l'océan Pacifique comprenant l'Australasie, la Micronésie, la Mélanésie et la Polynésie).

Osirisi→̌→ 0 Ozirisi.

n Osiris (dieu de Égypte antique).

Ositarali→̌→ 1→n.prop/n : 0 →n.prop : 1→n : 0 Ɔsitarali

n prop TOPAustralie (pays).

ositosini

n ocytocine ɔsitosini Ni ɛrigonowini (ergonovine), ositosini (ocytocine), walima mizopɔrɔsitɔli (misoprostol) bɛ aw bolo kɔrɔ, aw bɛ o pikiri kɛ jibaatɔ la. (Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

òtɛli lòtoli

n lòtɛli hôtel dúnanjiginso lòtoli; lòteli U ka teli ka sɔrɔ anbilansiw kɔnɔ, foroba yɔrɔw la i n’a fɔ polisisow walima dunanjiginsobaw (otɛliw) kɔnɔ.(Dɔgɔtɔrɔ tɛ sigida min na, 2018) ETRG.FRA.

Otirishi→̌→ 0→n.prop/n : 0 →n.prop : 0→n : 0 Otirisi

n prop TOPAutriche (pays).

Otirisi Otirishi

n prop TOPAutriche (pays).

Otiwolita ƆtiwɔlitaƆtiwɔluta; Hotu Wolita; Walita Sandɔ

n prop TOPHaute-Volta (ancien nom de pays - Burkina Faso).

Otoman→̌→ 3→n.prop/n : 0 →n.prop : 3→n : 0

n prop Ottoman (l’Empire ottoman, la plus durable puissance musulmane pendant 624 ans).

OUA→̌→ 26→n.prop/n : 0 →n.prop : 24→n : 2

n prop ABRABR, Organisation de l'Unité africaine

òwé àwɔ́ɔ̀wɔ́; àwá; àwɛ; ɔ̀wé; òwé.

intj oui íyò, nàamù, ǹǹń, ùnhun, ɔ̀nhɔ́n, ɔ̀nkɛ̀.

owɛri

n ovaire fánso Cɛ ka balokisɛ o (sipɛrimatozoyidi) de bɛ den bɔ fa fɛ, in'a fɔ muso fana ka balokisɛ (owɛri) bɛ ba yɔrɔ dɔw taamaseere bila den na.(Kunnafoni jɛlenw jɛɲɔgɔnya la) ETRG.FRA.

owili

n ovule fánkisɛ, làwajikisɛ, làwakisɛ, owuli Kilidenw:(owili) (Kunnafoni jɛlenw jɛɲɔgɔnya la) ETRG.FRA.

owuli

n ovule fánkisɛ, làwajikisɛ, làwakisɛ, owili Cɛ ka balokisɛ kelen de bɛ don owuli kɔnɔ (Kunnafoni jɛlenw) ETRG.FRA.

Oyɛmu→̌→ 2→n.prop/n : 0 →n.prop : 2→n : 0

n prop TOPOyem (une ville au Gabon).

Oyeyi→̌→ 0→n.prop/n : 0 →n.prop : 0→n : 0

n prop ABRABR, OEI, Organisation de l'État Islamique

ozawɛli odezawɛli

n eau de javeleau de javel orijawɛli odezawɛli ani jisaniyalan dò (odezawèli), walasa ka ji nògò bò a la. (Ɲɛ kɛnɛya, Opération Yeelen, années 1980) Ji bɛ furakɛ ni « ozawɛli » de ye. (Jɛkabaara 115, 1995) ETRG.FRA.

ozeforɛ zoforɛzɔfɔrɛ

n Administration des Eaux et ForêtsAdministration des Eaux et Forêts Mɔ̀gɔw kúmana ò yɛ̀rɛ̂ kàn kósɛbɛ, ò kɔ́fɛ̀ ká kúma ozoforɛ kó kàn. Ozoforɛ y'án dègun !... (Traoré, Hinɛ nana III.01) ETRG.FRA. zoforɛ; ozoforɛ

Ozirisi OsirisiOzirisi.

n Osiris (dieu de Égypte antique).

ozoforɛ zoforɛzɔfɔrɛ

n Administration des Eaux et ForêtsAdministration des Eaux et Forêts Mɔ̀gɔw kúmana ò yɛ̀rɛ̂ kàn kósɛbɛ, ò kɔ́fɛ̀ ká kúma ozoforɛ kó kàn. Ozoforɛ y'án dègun !... (Traoré, Hinɛ nana III.01) ETRG.FRA. ozeforɛ; ozoforɛ